|
|
Využití znalosti topologie páteřních sítí pro určování fyzické polohy stanic v síti Internet
Dvořák, Filip ; Verner, Lukáš (oponent) ; Komosný, Dan (vedoucí práce)
Diplomová práce pojednává o moderních geolokačních metodách a popisuje základní principy jejich činnosti. Práce je rozdělena na 2 části – teoretickou a praktickou. První část je věnována teoretickému popisu těchto metod a objasnění základních pojmů a mechanismů využívaných při určování fyzické polohy stanice na základě její IP adresy. Obsáhlejší druhá část práce se zabývá popisem realizace algoritmu metody Octant v programovacím jazyce Java a jeho nasazení v experimentální síti PlanetLab. Důležitým předpokladem je i vytvoření tzv. množiny referenčních bodů a cílů, které jsou nutné pro otestování celého algoritmu metody Octant. Dosažené výsledky v přesnosti odhadu polohy cílů metodou Octant a jejich porovnání s výsledky aktivních metod CBG, SOI a pasivní metody GeoIP jsou uvedeny na konci této práce.
|
|
|
Webová aplikace zobrazující polohu IP stanic
Modrák, Zdeněk ; Kubánková, Anna (oponent) ; Komosný, Dan (vedoucí práce)
Práce se zabývá geolokací v síti internet. Postupně jsou rozebrány možnosti geolokace a dále se práce zabývá výhradně pasivními geolokačními metodami. Pod pasivní geolokační metody patří lokační databáze, které jsou v práci popsány, jak v teoretické rovině, tak i jsou použity v praktické části, kde je naprogramován komplexní webový systém s využitím placených a volně dostupných geololačních databází. Dalším geolokačním zdrojem je databáze WHOIS. Jako doplňující data slouží naměřené zpoždění a detekce proxy. Data z placených geolokačních databází jsou dále zpracována a je vyhodnocena jejich přesnost.
|
|
|
Odhad geografické polohy stanic v Internetu
Němeček, Ladislav ; Balej, Jiří (oponent) ; Komosný, Dan (vedoucí práce)
Tato semestrální práce se zabývá problematikou metod IP geolokace. Jsou popsány metody pasivní a aktivní geolokace. Více je pak zaměřena na aktivní vyhledávání. Ty jsou založeny na měření zpoždění v síti, a proto je zde popsáno, jak zpoždění vzniká a jakým způsobem ho lze měřit. Dále práce popisuje vznik a strukturu síťě PlanetLab, neboť její uzly jsou využívány k měření zpoždění. Hlavním tématem je implementace metody Constraint-based Geolocation v jazyce Java. Je popsán algoritmus výběru přímek bestline všech referenšních bodů a také samotné vyhledávání cílové oblasti. Závěrem je ověřena správná funkčnost vyhledávání na testovacích datech.
|
|
|
Porovnání přesnosti metod pasivní IP geolokace
Mrázová, Andrea ; Komosný, Dan (oponent) ; Verner, Lukáš (vedoucí práce)
Táto práca je zameraná na vyhodnocovanie fyzickej polohy staníc v sieti Internet použitím pasívnych geolokačných metód, konkrétne za použitia geolokačných databáz. V prvej časti práce je všeobecne popísané, čo to IP geolokácia je, v druhej časti sú popísané aktívne a pasívne metódy IP geolokácie a tretia časť obsahuje popis praktickej časti bakalárskej práce a výsledky, ku ktorým sme dospeli.
|
|
|
Detekce anomální komunikace založená na aplikacích
Dostál, Michal ; Homoliak, Ivan (oponent) ; Očenášek, Pavel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se věnuje analýze, návrhu a implementaci systému pro detekci anomálních aktivit síťové komunikace pomocí vysokoúrovňových charakteristik. Práce obsahuje teoretický základ pro detekci anomálií pomocí zemí, autonomních systémů a aplikací, které využívají ke komunikaci. Dále obsahuje informace o technikách a metodách strojového učení potřebné k implementaci. V praktické části je popsán návrh, použití a implementace jednotlivých technologií. Výsledek této práce je detekce založená na více metodách strojového učení, především klasifikace.
|
|
|
Aktivní IP geolokace pro verifikaci pozic stanic v Internetu
Balej, Jiří ; Róka, Rastislav (oponent) ; Zdrálek, Jaroslav (oponent) ; Komosný, Dan (vedoucí práce)
Dizertační práce se zabývá způsoby nalezení geografické polohy zařízení v síti Internet při znalosti IP adresy. Tento proces se nazývá IP geolokace a je v současnosti řešen pomocí geolokačních databází nebo za využití výsledků měření síťových parametrů k cílové IP adrese. Nevýhodou dnešních geolokačních databází je, že některé poskytované polohy nejsou správné a mohou vykazovat velkou odchylku od správné polohy. Cílem této práce je vyvinout metodu, která by na základě měření dokázala ověřit správnost pozice z geolokační databáze. Z tohoto důvodu je v práci podrobně rozebrán vliv parciálních částí zpoždění, které ovlivňují výpočet maximální vzdálenosti na základě změřeného zpoždění mezi referenční stanicí a cílovou IP adresou. Ze stejného důvodu je v práci popsáno dlouhodobé měření zpoždění, kde je řešena přesnost IP geolokace za použití kalibračních dat z dřívějších měření. Navržená metoda Cable Length Based Geolocalisation (CLBG) je postavena na vlastnostech dílčích složek zpoždění, které jsou závislé na délce přenosových médií. Metoda ze změřeného obousměrného zpoždění vyloučí vliv zpoždění generovaného mezilehlými prvky a koncovými stanicemi a za použití rychlosti šíření signálu přenosovým médiem určí geografickou vzdálenost. Dále byl experimentálně zjištěn parametr nepřímého vedení kabelů, jež je použit pro určení mezních hranic. Průnik mezních hranic jednotlivých referenčních bodů je následně použit ke stanovení regionu, kde se IP adresa nachází. Výsledky této metody při geolokaci jsou lepší než jednoduché metody (ShortestPing, GeoPing a SOI) a srovnatelné s metodami pokročilejšími (CBG a Octant). Nevýhodou vytvořené metody je velikost regionu, kde se stanice nachází, což je ale dáno jejím účelem. Pro zjištění správnosti informace z geolokační databáze slouží ověření, zda její pozice leží ve zmíněném regionu.
|
|
|
Současné možnosti nalezení fyzické pozice stanice v Internetu
Doležel, Pavel ; Müller, Jakub (oponent) ; Balej, Jiří (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá metodami IP geolokace, tedy určením fyzické pozice stanice v síti Internet na základě znalosti IP adresy této stanice. Mým cílem bylo provést měření zpoždění v experimentální síti PlanetLab a následně pomocí geolokační techniky GeoPing odvodit neznámou geografickou polohu daného uzlu. Část práce je věnována popisu několika geolokačních metod založených na měření zpoždění, zejména metody GeoPing, využívající vztahu mezi zpožděním a geografickou polohou na principu „nejbližšího souseda v prostoru zpoždění“. Důležitou částí, na které je metoda GeoPing založena je soubor stanic, tzv. dataset – ten je tvořen 9 stanicemi fungujícími jako sondy a 260 stanicemi v roli referenčních bodů a cílů. Určení neznámé polohy bylo provedeno u 60 stanic.
|
|
|
Enrichment of IP Flow Records with Data from External Sources
Zvara, Adam ; Uhříček, Daniel (oponent) ; Žádník, Martin (vedoucí práce)
This thesis addresses the enhancement of network flows from the viewpoint of a collector, obtained through NetFlow/IPFIX monitoring architecture. The primary objective is to extend the IPFIXcol2 collector with interfaces that can be utilized to develop new modules capable of enriching network flows. The proposed approach involves designing and implementing two modules, namely ASN and GeoIP, to enrich flows with information related to autonomous system numbers and geolocation. After implementing these modules, performance evaluations are conducted to assess their impact on the collector’s overall efficiency.
|
|
|
Detekce anomální komunikace založená na aplikacích
Dostál, Michal ; Homoliak, Ivan (oponent) ; Očenášek, Pavel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se věnuje analýze, návrhu a implementaci systému pro detekci anomálních aktivit síťové komunikace pomocí vysokoúrovňových charakteristik. Práce obsahuje teoretický základ pro detekci anomálií pomocí zemí, autonomních systémů a aplikací, které využívají ke komunikaci. Dále obsahuje informace o technikách a metodách strojového učení potřebné k implementaci. V praktické části je popsán návrh, použití a implementace jednotlivých technologií. Výsledek této práce je detekce založená na více metodách strojového učení, především klasifikace.
|
|
|
Aktivní IP geolokace pro verifikaci pozic stanic v Internetu
Balej, Jiří ; Róka, Rastislav (oponent) ; Zdrálek, Jaroslav (oponent) ; Komosný, Dan (vedoucí práce)
Dizertační práce se zabývá způsoby nalezení geografické polohy zařízení v síti Internet při znalosti IP adresy. Tento proces se nazývá IP geolokace a je v současnosti řešen pomocí geolokačních databází nebo za využití výsledků měření síťových parametrů k cílové IP adrese. Nevýhodou dnešních geolokačních databází je, že některé poskytované polohy nejsou správné a mohou vykazovat velkou odchylku od správné polohy. Cílem této práce je vyvinout metodu, která by na základě měření dokázala ověřit správnost pozice z geolokační databáze. Z tohoto důvodu je v práci podrobně rozebrán vliv parciálních částí zpoždění, které ovlivňují výpočet maximální vzdálenosti na základě změřeného zpoždění mezi referenční stanicí a cílovou IP adresou. Ze stejného důvodu je v práci popsáno dlouhodobé měření zpoždění, kde je řešena přesnost IP geolokace za použití kalibračních dat z dřívějších měření. Navržená metoda Cable Length Based Geolocalisation (CLBG) je postavena na vlastnostech dílčích složek zpoždění, které jsou závislé na délce přenosových médií. Metoda ze změřeného obousměrného zpoždění vyloučí vliv zpoždění generovaného mezilehlými prvky a koncovými stanicemi a za použití rychlosti šíření signálu přenosovým médiem určí geografickou vzdálenost. Dále byl experimentálně zjištěn parametr nepřímého vedení kabelů, jež je použit pro určení mezních hranic. Průnik mezních hranic jednotlivých referenčních bodů je následně použit ke stanovení regionu, kde se IP adresa nachází. Výsledky této metody při geolokaci jsou lepší než jednoduché metody (ShortestPing, GeoPing a SOI) a srovnatelné s metodami pokročilejšími (CBG a Octant). Nevýhodou vytvořené metody je velikost regionu, kde se stanice nachází, což je ale dáno jejím účelem. Pro zjištění správnosti informace z geolokační databáze slouží ověření, zda její pozice leží ve zmíněném regionu.
|
host ::
RSS.